search-web

středa 27. prosinec 1989

FotoFotoFotoFoto
27/12/89 Rozhovory a poselství VH, Špalíček a Kavárna Praha
0:00
0:00

0:00 pozvání na oficiální převzetí ceny Erasma Rotterdamského, kterou Václav Havel obdržel v roce 1986 (Havel) / 5:55 poselství Václava Havla slavnostnímu čtení z textů VH v nizozemském národním divadle v lednu 1990 / 8:05 rozhovor Václava Havla / 20:05 telefonát Václava Havla s Jánem Budajem, čtení návrhu projevu ke slovenským občanům / 25:25 příprava na schůzku s Radou svobodného Československa a uložení urny Juraje Slávika  (Havel, Oslzlý) / 30:05 vyjádření Václava Havla k úmrtí Samuela Becketta (Havel, Oslzlý, Kriseová, Hanzel) / 42:00 organizační porada a útržky různých hovorů (Havel, Bok, Oslzlý, Kriseová, Hanzel).

27/12/89 Příprava volby prezidenta, Špalíček a Kavárna Praha
0:00
0:00

0:00 diktování odpovědí na otázky (neidentifikováno) a debata na téma Státní bezpečnosti (Havel, Kriseová, Oslzlý, Hanzel) / 17:30 informace o průběhu volby prezidenta republiky (Šalda, vedoucí KPR) a snaha, aby se inaugurace nemohli účastnit příslušníci StB (Havel, Vondra, Šalda, Pithart) a pokračování podrobné debaty o organizaci volby prezidenta republiky, slavnostního Te Deum, vojenské přehlídky (Havel, Šalda) / 42:00 debata o obsazení sekretariátu prezidenta republiky (Havel, Šalda, Hanzel).

27/12/89 Příprava volby prezidenta, Špalíček
0:00
0:00

0:00 debata o vystěhování Státní bezpečnosti z Pražského hradu a dalším postupu před volbou prezidenta republiky (Vondra, Havel, Rychetský, Hanzel, Křižan) / 10:00 příchod optika a zkouška brýlí a pokračování debaty / 13:45 podrobné informace o domluveném průběhu volby prezidenta republiky (Křižan) a průběžná debata o ochraně prezidenta a eliminaci příslušníků StB (Havel, Křižan, Hanzel, Šalda, Rychetský, Vondra) / 37:05 příjezd na Pražský hrad (Havel, Křižan).

27/12/89 Příprava volby prezidenta, Špalíček
0:00
0:00

0:00 telefonát Václava Havla - poselství krajanům pro Radio Chicago / 2:10 pokračování debaty o přípravě volby prezidenta republiky, vyhlášení amnestie (Šalda, Havel, Vondra), telefonát A. Vondry na federální vládu ohledně eliminace příslušníků StB na Pražském hradě a vyhlášení amnestie / 12:50 odchod Františka Šaldy, vedoucího KPR / 15:00 vyhlášení amnestie a slovenské požadavky na rozsah amnestie (Havel, Vondra) / 20:00 návrh schůzky k tématu eliminace příslušníků StB na Pražském hradě (Vondra, Havel) / 25:05 útržky různých hovorů a témat: Largo desolato v režii Jana Grosmanna, amnestie / 28:30 telefonát Václava Havla s Dagmar Burešovou ve věci rozsahu amnestie projednávané ve federální vládě.

27/12/89 Příprava volby prezidenta republiky, Špalíček
0:00
0:00

0:00 pokračování debaty o domluveném průběhu volby prezidenta republiky: příjezd, přijímací salónek / 7:15 slavnostní slib a přijímání gratulací / 13:00 text slibu prezidenta republiky (Křižan, Havel, Hanzel a další) 15:00 útržky různých hovorů / 17:25 příprava novoročního projevu (Havel, Vondra, Kantor, Oslzlý) / 22:10 situace v Československé televizi a útržky různých hovorů (Kantor, Skalník, Havel) / 25:30 představy o pobytu Václava Havla na Pražském hradě a postavení přátel v Kanceláři prezidenta republiky (Oslzlý, Hanzel, Havel, Skalník).

Domlouvání obou částí první prezidentské zahraniční cesty probíhalo velmi diskrétně. Působilo by podivně, kdyby vešlo ve známost, že ještě nezvolený Havel si už vyjednává pozvání na zahraniční prezidentskou cestu. Vše zařídil ministr zahraničí Jiří Dientsbier prostřednictvím tehdejšího západoněmeckého velvyslance Hermana Hubera. Téhož Hubera, s nímž jsem v září domlouval předání Ceny německých knihkupců Václavu Havlovi. Západoněmecký prezident Richard von Weizsäcker podle očekávání souhlasil, Havlovo rozhodnutí ho potěšilo. Podobně reagoval i Manfred Gerlach.

Václav Havel chtěl uskutečnit návštěvu „obou Němecek“ pokud možno hned. Volba prezidenta byla naplánovaná na pátek 29. prosince 1989. Prvním pracovním dnem po volbě bylo úterý 2. ledna 1990. A to byl také potichu domluvený termín německé cesty. Dopolední návštěva v Německu východním, odpolední v západním. Oficiální zpráva o pracovní návštěvě nového československého prezidenta bude vydána bezprostředně po prezidentské volbě.

Václav Havel se vyjádřil k nedávnému úmrtí irského dramatika Samuela Becketta:

Jak jsem už nejednou řekl, považuji Samuela Becketta za největšího dramatika 20. století. Tak jako na nás všechny, kteří píšeme pro divadlo, měl i na mne rozhodující vliv, byť to možná není na mých hrách na první pohled patrné. Vzhledem k Beckettově vědomé a záměrné izolaci jsem ho po dlouhá léta vnímal téměř jako jakéhosi boha dramatického nebe, s nímž nelze přímo komunikovat. O to větší byla má radost, když jsem se před lety ve vězení dozvěděl, že Samuel Beckett o mně ví, myslí na mne a dokonce mi dedikoval svou krátkou hru Katastrofa. Později jsme si vyměnili dopisy a byli ve styku pomocí prostředníků.

Je na odbornících, aby jeho význam v duchovních dějinách tohoto století analyzovali a popsali. Já bych o tomto významu také dokázal leccos říct, ale nejsem si jist, zda bych některé věci, které cítím, dokázal správně artikulovat.

Jsem rád, že se Samuel Beckett dožil tak vysokého věku, a věřím, že se na mé počínání dívá z jakéhosi zvláštního beckettovského nebe.

Československá televize vysílala na slovenském televizním okruhu projev Václava Havla k slovenským občanům:

Milí slovenští diváci,

byl jsem nedávno v Bratislavě a před několika dny ve Východoslovenském kraji. Nesluší se používat velkých slov, ale musím přiznat, že jsem byl okouzlen atmosférou, s níž jsem se u vás setkal. Nemohl jsem bohužel navštívit vaše další manifestace či mítinky, a proto se k vám krátce obracím prostřednictvím vaší národní televize. Jak víte, byl jsem navržen do funkce prezidenta kulatým stolem, u něhož jsme se setkali se zástupci různých politických sil našich obou republik, a to včetně zástupců nově vznikajících slovenských stran. Obzvlášť jsem byl šťasten, že týž kulatý stůl se shodl na tom, že jako jediného kandidáta na funkci předsedy Federálního shromáždění navrhne Alexandra Dubčeka. Řekl jsem už mnohokrát, že se s ním cítím být na jedné lodi a že si neumím představit svůj pobyt, byť krátkodobý, v jakékoliv vysoké státní funkci, aniž by byl vedle mne. Budu-li zvolen prezidentem, pak si budu pokládat za velkou čest, když složím prezidentský slib právě do jeho rukou.

Snad vás nikoho nemusím znovu ubezpečovat, že jsem přesvědčeným demokratem a že udělám vše pro to, budu-li zvolen do funkce, jak jsem to nazval, pracovního prezidenta, aby příští prezidentské volby byly také plně demokratické a nebránily nikomu, kdo si to zaslouží, aby v této čestné a významné funkci stanul. Jsem přesvědčen, že právě vy mi v této chvíli rozumíte.

V této souvislosti chci připomenout, že v dějinách česko-slovenského soužití ve společném státě byli Slováci českou stranou nejednou zklamáni. Poprvé už v době vzniku samostatného státu. Stanu-li se prezidentem, svou autoritou a vlivem budu ručit za rovnoprávnost obou republik. Zdůrazňuji, že v rámci důsledného federativního uspořádání Československa budu trvat na suverenitě slovenské republiky a využiji plně vlivu svého úřadu k tomu, aby tuto záruku skýtala i nová ústava.

Budu usilovat o to, aby oba národy respektovaly svoji svébytnost, své specifické historické a náboženské tradice. Duchovní život slovenského národa je věcí Slováků, stejně jako duchovní život v českých zemích je věcí jejich občanů. Oba národy měly ze své přirozené blízkosti vždy největší užitek, když si naslouchaly a inspirovaly se v dialogu, který byl veden v duchu vzájemné úcty, důvěry a porozumění.

Usiloval jsem o spravedlivou vzájemnost našich národů již dříve a považuji za jednu ze svých hlavních povinností pro ni udělat v budoucnosti vše, co bude v mých silách. Děkuji vám za pozornost a přeji vše dobré.

Několik dalších oficiálních záležitostí se muselo potichu připravit ještě před samotnou volbou. Ve fotografickém studiu České tiskové kanceláře v Opletalově ulici pořídili oficiální portrét prezidenta a zadali jej do tisku. Co nejdříve po volbě musí být distribuován do škol, úřadů a státních institucí. Joska Skalník přinesl návrh poštovní známky s portrétem nového prezidenta. Jejím tvůrcem byl grafik a rytec Miloš Ondráček a vytvořil ji podle čerstvého oficiálního fotoportrétu ČTK. Vrátili jsme ho s připomínkami tvůrcům.

Z ruzyňského letiště v Praze odstartovala další dvě vojenská letadla s nákladem zdravotnického materiálu a potravin pro rumunský lid.

Předseda vlády Marián Čalfa zaslal blahopřejný telegram předsedovi rady Fronty národní spásy Ionu Ilieskovi a předsedovi rumunské vlády Petre Romanovi při příležitosti jejich jmenování do funkcí.

Evropský parlament udělil Alexandru Dubčekovi Cenu Andreje Sacharova za zásluhy v oblasti prosazování lidských práv.

Na čtyřdenní návštěvu Československa přicestoval na pozvání Koordinačního centra Občanského fóra portugalský prezident Mário Soares. Přivezl s sebou padesát tisíc a jeden dar. Padesát tisíc bylo růží, tím posledním dárkem byl nový automobil značky Renault. Předal ho Václavu Havlovi jako svůj osobní dar. Řidičem vozu se stal Aleš Duda. Ten patřil do okruhu dlouholetých disidentských přátel Václava Havla. V sedmdesátých letech pracoval v Divadle Na zábradlí jako kulisák a v roce 1975 hrál v legendární inscenaci Havlovy Žebrácké opery v hospodě U Čelikovských v Horních Počernicích. Hru režíroval Dudův kolega z divadla, jevištní technik Andrej Krob. Bylo to jediné veřejné provedení Havlovy hry v Československu za celou dobu normalizace a na všechny aktéry akce – ať už herce či diváky – se potom zaměřila StB.

Do Prahy přiletěl z Paříže Pavel Tigrid. Jeho rodinná rada konečně dospěla k názoru, že těsně před volbou nového prezidenta nastal pravý čas na Tigridův příjezd. Vrátil se do vlasti po bezmála dvaačtyřiceti letech. Tigrid byl označován československou propagandou za nepřítele státu číslo jedna. Není divu. Po své emigraci chvíli vedl v Mnichově československou sekci Rádia Svobodná Evropa, později založil a řídil časopis Svědectví, v němž nesmlouvavě komentoval poměry v Československu. Státní propaganda vedla proti Svědectví urputný boj. Bylo to nejproslulejší české exilové periodikum a jeho šíření, ba i pouhé držení se v Československu trestalo vězením.

Zpět na začátek Předchozí záznam Následující záznam

Copyright © 2019 – 2020, Deník revoluce, Všechna práva vyhrazena |