search-web

pondělí 11. prosinec 1989

FotoFotoFoto
11/12/89 Interní porada KC OF, Špalíček
0:00
0:00

Interní porada Koordinačního centra Občanského fóra / 0:00 část rozhovoru Alexandra Dubčeka o návratu do politiky / 0:35 debata o aktuální situaci v Obrodě a v KSČ (Havel, Šilhán, Hanzel) / 9:40 debata o spolupracovnících Václava Havla (Havel, Kriseová, Hanzel) / 11:20 podpora kandidatury Václava Havla ve Federálním shromáždění a příprava jednání se stranami Národní fronty (Havel, Kriseová, Křižan, Hanzel, Vondra, Jičínský, Kvašňák a další) / 35:30 zájem o různá setkání s Václavem Havlem a příprava rozhovoru pro sovětskou televizi (Havel, I.M.Havel a další)

Celkem 45:45

11/12/89 Interní porada KC OF, Aurora
0:00
0:00

Interní porada Koordinačního centra Občanského fóra o nové struktuře OF, moderuje Radim Palouš / 0:00 závěr informace o jednání s novým ministrem školství (Palouš) / 1:23 vývoj struktury OF, vznik Rady OF, doporučení: Šimon Pánek, Miroslav Masák, Ladislav Kantor, Alexandr Vondra, Jiří Křižan, Ivan Lamper, Radim Palouš, Václav Valeš, Zdeněk Jičínský a předání vůdčí role v OF Petru Pithartovi (Havel) / 8:20 vznik Rady OF a podpora dalším nominovaným: Ivan M. Havel, Ladislav Lis, Petr Kučera, Václav Malý, Jan Štern, Jaroslav Šabata, Josef Vavroušek (Pithart) / 11:30 důvody vzniku Rady OF a definice OF (Vavroušek) 16:00 organizační debata (Havel, Kriseová, Palouš, Černý, Bok, Burian) / 20:30 informace o nové struktuře OF a jejím fungování (Štern)

Celkem 24:45

11/12/89 Rozhovor V. Havla, Špalíček
0:00
0:00

Rozhovor pro sovětský deník Komsomolskaja pravda / 0:00 organizační domluva s Richardem Sacherem, ČSL před jednáním rozhodujících politických sil v Obecním domě (Havel) / 1:50 útržky různých hovorů (Havel, Bok, Skalník a další) / 4:10 rozhovor Václava Havla pro Komsomolskou pravdu, překlad Jaromír Štětina

Celkem 15:10

11/12/89 Interní porady KC OF, Špalíček
0:00
0:00

Interní porady v Koordinačním centru Občanského fóra před jednáním důležitých politických sil o způsobu volby prezidenta republiky v Obecním domě / 0:00 organizační debata / 1:35 rozhovor Václava Havla pro sovětskou televizi se vstupy dalších přítomných, otázky Jaroslav Hanzel / 13:10 útržky různých hovorů / 15:20 porada před jednáním důležitých politických sil o způsobu volby prezidenta republiky v Obecním domě (Havel, Šilhán, Vondra, Křižan) / 29:00 debata o filmu Paula Pawlikovského Václav Havel – A Czech Drama (Havel, Oslzlý, Havlová)

Celkem 40:10

11/12/89 Interní porady KC OF, Špalíček
0:00
0:00

Pokračování interních porad v Koordinačním centru Občanského fóra před jednáním rozhodujících politických sil o způsobu volby prezidenta republiky v Obecním domě / 0:20 informace o jednání s Martinem Ulčákem - ÚV SSM o volbě prezidenta (Křižan) a následná debata (Havel, Havlová, Křižan, Oslzlý) / 6:40 informace o jednání pléna KC OF (Křižan) a následná debata o předání vedení v OF Petru Pithartovi (Havel, Křižan, Hanzel) / 12:25 debata o navrženém referendu jako způsobu volby prezidenta republiky (Havel, Hanzel, Křižan) / 18:00 organizační debata (Havel, Hanzel) / 20:20 informace o jednání pléna KC OF (Pithart) a filmu Paula Pawlikovského Václav Havel – A Czech Drama / 23:55 návrat k tématu jednání pléna KC OF (Pithart, Havel, Křižan) o vzniku Rady OF: Pithart, Palouš, Malý, Vavroušek, Štern, Lis, Urban, Kučera, Jičínský, Pánek, Ivan M. Havel, Kantor, dělník z ČKD, Valeš, Šabata, Lamper, Černý, Masák a Křižan a Vondra (Pithart, Havel, Křižan, Hanzel a další)

Celkem 45:57

11/12/89 Interní porady KC OF, Špalíček
0:00
0:00

Pokračování interních porad v Koordinačním centru Občanského fóra před jednáním důležitých politických sil o způsobu volby prezidenta republiky v Obecním domě / 0:00 organizační debata, útržky různých hovorů / 3:00 debata o složení kulturní komise (Havel, Kantor) / 7:45 informace o jednání s Karlem Urbánkem KSČ (Vondra, Šilhán) / 13:40 organizační debata o dalším jednání (Havel a další) / 17:15 porada o postojích ČSS k obsazení různých funkcí a k volbě prezidenta republiky (Havel, Škoda) / 24:55 delegace na jednání v Obecním domě (Havel, Hanzel, Škoda) / 31:00 odchod delegace na jednání a útržky různých hovorů / 36:10 přijetí Otto Jelinka, dopis Tomáše Bati Václavu Havlovi, darovaný fax a debata o možné pomoci Československu (Havel, Hanzel, Bok, Milota, Pajerová)

Celkem 46:00

11/12/89 Interní porady KC OF, Špalíček
0:00
0:00

Pokračování interních porad v Koordinačním centru Občanského fóra / 0:00 pokračování přijetí Otto Jelinka, dopis Tomáše Bati Václavu Havlovi, darovaný fax a debata o možné pomoci Československu (Havel, Hanzel, Bok, Milota) / 5:45 telefonát Václava Havla s BBC o filmu Paula Pawlikovského Václav Havel – A Czech Drama (Havel, Hanzel, Bok) / 10:00 debata na různá témata o dalším postupu (Hanzel, Bok, Pajerová, Havel a další) / 14:00 informace o jednání politických sil o způsobu volby prezidenta republiky v Obecním domě (Pithart, Havel, Křižan, Vondra, Kocáb) / 21:50 několik aktuálních návrhů OF federální vládě (Havel, Hanzel, Kocáb) / 27:30 návrat k informaci o jednání politických sil o způsobu volby prezidenta republiky v Obecním domě (Pithart, Křižan, Vondra, Havel, Pánek / 36:00 debata o volbě prezidenta republiky (Pithart, Křižan, Vondra, Havel, Hanzel) / 37:10 informace o situaci v Československé televizi (Kantůrek, Havel, Hanzel)

Celkem 45:50

11/12/89 Jednání OF o volbě prezidenta, Obecní dům
0:00
0:00

Jednání rozhodujících politických sil o způsobu volby prezidenta republiky, část / 0:00 návrh přímé volby prezidenta (Mohorita, KSČ, Šaling, KSS) / 6:50 postoj OF (Pithart) a následná debata (Pithart, Škoda ČSS, Křižan, Pánek, Prádler+Ulčák ÚV SSM, Sacher ČSL a další) / 25:15 opakování důvodů OF pro odmítnutí přímé volby a následná debata (Pithart, Pánek, Šilhán, Ulčák ÚV SSM, Mohorita KSČ, Křižan, Vondra a další)

Celkem 45:40

11/12/89 Interní porady KC OF, Špalíček
0:00
0:00

Pokračování interních porad v Koordinačním centru Občanského fóra / 0:00 pokračování debaty o situaci v Československé televizi (Hanzel, Kocáb, Havel, Kantůrek, Pithart, Křižan) / 5:50 návrat k debatě o volbě prezidenta republiky (Pithart, Křižan, Havel, Pánek) / 8:20 ukončení stávky divadel a další témata (Havel, Kantůrek, Oslzlý, Skalník) / 14:40 debata před setkáním studentů s GT KSČ K. Urbánkem (Pánek, Vondra, Havel, Oslzlý) a debata na další různá témata (Oslzlý, Vondra, Havel, Hanzel) / 19:06 informace o exilu (Havel, Hanzel, Oslzlý) / 24:30 špatná nálada v KC OF (Pithart, Kantůrek) / 26:20 příprava brífinku OF (Dobrovský) a útržky různých hovorů / 32:27 telefonát V.Havla s J.Dienstbierem o aktuálních návrzích OF federální vládě

Celkem 46:06

11/12/89 Interní porady KC OF, Špalíček
0:00
0:00

Pokračování interních porad v Koordinačním centru Občanského fóra / 0:00 pokračování telefonátu V.Havla s J.Dienstbierem o aktuálních návrzích OF federální vládě / 3:20 útržky různých hovorů / 8:00 sledování zpráv sovětské televize / 10:00 požadavek na odstoupení M. Pavla z funkce ředitele Československé televize (Havel, Vondra, Pithart)

Celkem 13:20

11/12/89 Sledování rozhlasového vysílání KC OF, Špalíček
0:00
0:00

Poslech rozhlasového vysílání / 0:00 poslech zpravodajství rozhlasové stanice Hvězda s občasnými komentáři přítomných / 11:15 televizní rozhovor s V.Klausem / 14:45 informace o odvysílání rozhovoru V. Havla pro sovětskou televizi / 15:15 rozhovor V. Havla pro sovětskou televizi, část

Celkem 16:55

Československo bylo první den bez prezidenta. Většina pravomocí hlavy státu přešla podle ústavy na předsedu federální vlády. Václav Havel byl v květnu podmíněně propuštěn z vězení a tato podmínka byla stanovena na dva roky. Aby mohl být řádně zvolen prezidentem, bylo třeba požádat zastupující hlavu státu o individuální milost, což Václav Havel neprodleně učinil.

Celé první patro ve Špalíčku bylo vyhrazeno týmu, který pracoval na prezidentské kampani Václava Havla. Přímá volba sice neexistovala, ale bylo naprosto nezbytné, aby byl nominant všeobecně přijatelný a žádaný. To byl úkol téměř nadlidský. Václavské náměstí sice bouřilo nadšením, když Občanské fórum navrhlo za prezidenta republiky Václava Havla, avšak na náměstí byl nepatrný zlomek všech občanů Československa. Před vyhlášením Havlovy kandidatury ho chtělo za prezidenta méně než jedno procento lidí. Havel byl donedávna pro naprostou většinu lidí zcela neznámý, popřípadě znali jenom jeho jméno, proklínané Rudým právem i celou státní propagandou. Bylo nezbytné ho lidem představit.

Nevytvářeli jsme jakéhosi umělého Havla obdařeného těmi nejvyššími ctnostmi a umem. Vyšli jsme z toho, jak jsme ho znali – jako člověka laskavého, milého, přemýšlivého, odpovědného, se smyslem pro humor. Jak ale tyto jeho rysy předvést veřejnosti?

Bylo z čeho čerpat. Dobře mohla posloužit kniha Dálkový výslech, která vyšla v roce 1986 v exilovém nakladatelství Index. V té době trvalo v Československu vydání knihy od odevzdání rukopisu minimálně dva roky. Nebyla k dispozici dnešní technika, knihy se sázely ručně. Nejdéle obvykle trval schvalovací proces, byrokratické cenzurní řízení. Tento balvan nyní odpadl, technické zázemí se však nezměnilo. Nakladatelství Melantrich nabídlo, že knihu vysadí a vytiskne, a ihned se pustilo do díla. Na výrobě pracovalo několik lidí čtyřiadvacet hodin denně. A neuvěřitelné se stalo skutkem – kniha byla na světě během deseti dnů! V tehdejší nadšené atmosféře se zdálo, že nic není nemožné.

Další záležitostí byla televize. Režisér Paul Pawlikovski natočil počátkem roku pro druhý televizní program BBC dokument Vaclav Havel: A Czech Drama. BBC Two jej odvysílala 22. února 1989 v 19.35, tedy v nejsledovanějším čase. Tento film bylo třeba od BBC získat a promítnout v Československé televizi. Po počátečních problémech se podařilo film sehnat a domluvit jeho přepravu z Londýna do Prahy.

Potřebovali jsme také výstižný a krátký slogan, který by se ke kandidatuře Václava Havla nejlépe hodil. Chtěli jsme vyjít z jeho vlastních slov. Prošli jsme jeho texty z posledních dnů a v závěru dvou projevů našli vhodné motivy. Na Letenské pláni zakončil své vystoupení zvoláním: „Pravda a svoboda musí zvítězit!“ O dva týdny později, v Den lidských práv, uzavřel projev z balkonu Melantrichu slovy: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí!“ Vybrali jsme druhou formulaci, neboť první z nich neříkala, nač čím je třeba zvítězit.

Vytisknout plakáty s podobiznou kandidáta nebyl problém – naopak, tiskárny se samy hlásily a vytiskly plakáty zdarma. Havlův volební tým se rozjel naplno. Zároveň přinesl první oslabení Občanského fóra, neboť jeho členové se nemohli věnovat práci pro fórum.

Zájemců o uvolněné prezidentské křeslo přibývalo. KSČ navrhla Ladislava Adamce a SSM zveřejnilo svůj návrh na Čestmíra Císaře. A byl tu Alexander Dubček.

Ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier a státní tajemník polského ministerstva zahraničních věcí Bolesław Kulski jednali v Praze o rozvíjení vzájemné spolupráce a o mezinárodní situaci. Ministr Dienstbier rovněž telefonicky projednal s ministrem zahraničí Rakouska Aloisem Mockem možnost zrušení vízové povinnosti mezi oběma zeměmi.

Na základě rozhodnutí vlády ČSSR začaly práce na postupném odstraňování ženijně-technického zařízení na československo-rakouské hranici.

Ze strany KSČ přišla nabídka na bilaterální jednání s OF a VPN o otázkách spojených s volbou prezidenta. Václav Havel rezolutně odmítl dvoustranné jednání s komunisty. KSČ posléze přistoupila na kompromis a na schůzce v Obecním domě se sešli zástupci vedení KSČ, OF, ČSS, ČSL a SSM. Až na dvě nepřizvané slovenské strany se tedy jednalo o stejné složení jako u „kulatého stolu“ v Paláci kultury o dva dny dříve.

Václav Havel poskytl interview sovětskému listu Komsomolskaja pravda a sovětské televizi, v nichž se vyjádřil k aktuální situaci v Československu, k československo-sovětským vztahům, k členství ČSSR ve Varšavské smlouvě a k požadavku odchodu sovětských vojsk z Československa.

Interview Václava Havla pro list Komskomolskaja pravda

Jak si představujete budoucí model Československa?

Já se domnívám, že Československo by mělo být zemí demokratickou, s pluralitním politickým systémem. Domnívám se, že by mělo být zemí mírumilovnou. Domnívám se, že by mělo být i zemí s pluralitním hospodářským systémem, to znamená s paralelní existencí různých druhů vlastnictví. A především, že by mělo být zemí, která bude skýtat daleko větší sociální jistoty pracujícím než dosavadní totalitní systém.

Můžeme vidět paralely mezi děním v roce 1968 a tím, co se u vás děje dnes?

Mezi rokem 1968 a 1989 je mnoho paralel a mnoho odlišností. V roce 1968 nikdy nebyla zpochybněna vedoucí role KSČ a ten vývoj se ubíral směrem k takové dobové verzi, která se nazývala reformním komunismem. Mezitím uplynulo dvacet let v dějinách světa, v dějinách civilizace i v dějinách zemí sovětského bloku. Dnes je to spontánní vůle obyvatelstva, ale dokonce i vůle existujících politických sil, oficiálně tvořících jakousi napůl skutečnou a víc než napůl falešnou reprezentaci společnosti. Ti všichni dohromady se dnes kloní zhruba k takové perspektivě, o jaké jsem mluvil v odpovědi na první otázku. Ty rozdíly jsou v tom, že komunistická strana nemá mít nadále – a už nemá – zakotvenu svou vedoucí roli v ústavě. Ale počítá se samozřejmě s ní jako s rovnoprávným partnerem ostatních politických sil a stran v budování demokratického a sociálně spravedlivého Československa.

Jaká je vaše prognóza vývoje Evropy?

Podle mého mínění naším ideálem, o kterém už dávno mluvíme a o kterém sní celá tato země, je ideál Evropy jako přátelského společenství nezávislých národů a států s demokratickými systémy. Podle našeho mínění ideálem je Evropa v jakémsi smyslu bezpečně zaručená, ale zároveň neutralizovaná. Podle našeho mínění součástí této perspektivy je i postupné zrušení obou vojenských paktů, které politicky dělí Evropu takzvanou železnou oponou. Je nám jasné, že to je proces, který se musí dít komplexně, a že ho stěží lze dosáhnout tím, že by ta či ona země Varšavského paktu individuálně z něj vystupovala a vyhlašovala jakousi vlastní neutralitu, kterou by jí stejně nikdo nezaručil. Musí to být proces všech, na kterém budou stejnou měrou participovat jak účastnické státy Atlantického paktu, tak účastnické státy Varšavského paktu. Mám dojem, že to je v souladu s politikou pana Gorbačova. Nicméně se domníváme, že to má probíhat rychleji.

Prosím o několik slov o tom, jakou roli sehrála mládež v současném dění.

Mládež sehrála v této pokojné revoluci rozhodující roli. Mládež ji začala, protože ji začali studenti, pobouření brutálním masakrem 17. listopadu, svou studentskou stávkou. Vzápětí se k nim přidali všichni příslušníci kulturní obce a posléze celé naše dva národy. A veliká zásluha mladých lidí není jenom v tom, že s touto pokojnou a svým způsobem krásnou revolucí začali, ale i v tom, že jí vtiskli tu tvář, kterou má. To je tvář odporu k násilí, odporu k mafiánství, intrikám, nespravedlnosti, odporu k veškeré špíně a nečistotě. Že jí dali do vínku ideu lásky, míru, porozumění, přátelství. Já pevně věřím a doufám, že tato krásná tvář vydrží a že i v těch dalších fázích, které nás čekají – především v tom přechodném období ke svobodným volbám –, si politický život v Československu uchová tuto tvář.

Jak je pro vás obtížné se vyrovnat s kandidaturou na funkci prezidenta?

Já jsem svým povoláním spisovatel, a sloužím-li této společnosti jinak než psaním, pak je to proto, že vždycky jsem zájmy obecné nadřazoval nad zájmy vlastní. A kdyby se to dokonce stalo – jelikož jsem kandidátem Občanského fóra na úřad prezidenta –, i tuto službu, která mi pramálo asi dovolí psát, bych přijal. Samozřejmě s tou podmínkou, že to bude dočasné, na údobí několik měsíců, do té chvíle, kdy svobodně zvolené Národní shromáždění, jako skutečný reprezentant vůle těchto národů, regulérně zvolí nového prezidenta na pětileté prezidentské údobí. S tím, že během tohoto mezidobí mé poslání bude spíš pracovní, totiž pomáhat a nějak v rámci svých sil zaručovat pokojný vývoj ke svobodným volbám. A zároveň dát příležitost kandidátům, kteří by měli natrvalo stanout v prezidentském úřadě, na prezidentském stolci, který má velkou vážnost v naší zemi. Dát jim zároveň tím příležitost, aby během této doby se stačili náležitě profilovat, představit veřejnosti a eventuálně zjistit, jak velké přízni a důvěře se těší.

Interview Václava Havla pro sovětskou televizi

Pane Havle, ptám se vás jako kandidáta na úřad prezidenta ČSSR. Jak vidíte dnešní situaci v Československu?

Veliký společenský pohyb, který probíhal v posledních třech týdnech v Československu, vznikl po brutálním masakru studentů. Přesto celý tento pohyb se vyznačoval velkou pokojností, sebekázní, kulturou, už nebyl provázen žádným krveprolitím nebo nějakými konfrontacemi. Byl velmi dramatický, vzrušující a zdá se mi, že tento pohyb tvořil jakousi první fázi toho dění, jehož jsme nyní v Československu účastníky. Tato fáze skončila, protože bylo dosaženo mnoha významných úspěchů, které uspokojily rozhodující politické síly v Československu včetně komunistické strany, a především uspokojily československou společnost. Mezi těmito výsledky je pravděpodobně nejdůležitější abdikace prezidenta republiky a vytvoření „vlády národního porozumění“, která se setkala s obecným souhlasem a obecnou podporou a která začala včera pracovat. Díky těmto úspěchům se dnes nekonala v Československu generální stávka. Dalším úkolem, před kterým Československo stojí, je volba nového prezidenta. Pakliže tato volba dopadne opět ke spokojenosti všech rozhodujících sil a především československé veřejnosti, je tu reálná naděje, že Československo se bude pokojným způsobem ubírat ke svobodným volbám a posléze ke skutečné demokracii.

Jak si představujete budoucí vztahy mezi Československem a Sovětským svazem?

Sám za sebe i za Občanské fórum, které mě navrhlo jako kandidáta na funkci prezidenta republiky, jsme nejednou řekli, že chceme žít v přátelských vztazích se všemi státy ve světě a samozřejmě především s těmi, které mají rozhodující vliv v dnešním světě, tj. se Sovětským svazem a Spojenými státy americkými.

A jaký máte jako kandidát na prezidenta republiky názor na členství ve Varšavské smlouvě?

Naším ideálem je Evropa jako mírové společenství svéprávných národů a států. K tomu patří i idea rozpuštění bloků. Za tím samozřejmě stojíme, ale zároveň jsme realisté a chápeme, že k tomuto ideálu se nepřiblížíme jakýmkoliv samostatným vytržením z Varšavské smlouvy, touhou po nějaké okamžité a samostatné neutralitě. To je proces, který musí probíhat komplexně, v celé Evropě, a mám takový pocit, že v této chvíli je na tahu spíš Západ než Východ, aby přiblížil okamžik rozpuštění paktů.

Jaký je váš názor na eventuální odchod sovětských vojsk z Československa?

Je obecné a lidové přání, aby tato vojska odešla. Jenomže všichni rozumní lidé, a naštěstí je jich většina v naší zemi, chápou, že je nelze jen tak z ničeho nic vypudit. Je to otázka bilaterálního jednání mezi Československem a Sovětským svazem a je to i otázka jednání na půdě Varšavské smlouvy.

Studentské informační středisko v Bratislavě zveřejnilo výsledky sociologického průzkumu, který zjišťoval preference jednotlivých kandidátů na úřad prezidenta ČSSR. Na prvním místě se umístil Alexander Dubček, který získal pětkrát více hlasů než Valtr Komárek a dvacetkrát více hlasů než Václav Havel a Ladislav Adamec. Ankety se zúčastnilo pět tisíc respondentů.

Zpět na začátek Předchozí záznam Následující záznam

Copyright © 2019 – 2020, Deník revoluce, Všechna práva vyhrazena |