search-web

neděle 19. listopad 1989

FotoFotoFoto

U Havlů doma je od rána rušno. Je tu Jan Urban, Saša Vondra, Jiří Křižan. Postupně se přidávají Rudolf Battěk, Radim Palouš, Miloš Hájek, Karel Štindl a další. Václav Havel navrhuje, aby vznikl text, který by navázal na Několik vět, ale vzhledem k situaci by měl být mnohem údernější. Jeho základ už měl napsaný. Výzvu k dialogu doplňují požadavky na odstoupení konkrétních lidí. Domnívá se, že by mělo vzniknout hnutí obdobně jako v NDR, kde už proběhly mohutné demonstrace a kde byla před několika málo dny probořena berlínská zeď. Německé hnutí se jmenovalo Neues Forum a vzniklo už v září. Naše hnutí by se nemělo jmenovat stejně, tedy Nové fórum, ale mělo by německý název připomínat. Saša Vondra navrhl, aby to bylo Občanské fórum. Název byl rychle akceptován.

Všichni se zapojili do pilování Havlova textu, ale připomínky byly jenom drobné. Bude třeba svolat shromáždění, kde bude manifest vyhlášen a na němž vystoupí nejen chartisté, ale i divadelníci, novináři, známí herci, představitelé těch, kteří se nebáli podepsat Několik vět či Petici novinářů. Joska Skalník s Petrem Čepkem sdělují, že své prostory k setkání nabízí pražský Činoherní klub. Z odposlouchávaného telefonu Václava Havla obvolávám navrhované účastníky s prosbou, aby pozvali další.

Kolem půl třetí s Václavem vyrážíme pěšky směrem k ulici Ve Smečkách, kde Činoherní klub sídlí. Václav považuje za bezpečnější být tam už ve velkém předstihu. Vypadá to naivně, ale kupodivu to vyšlo. V Činoherním klubu nás odvedli nahoru do skryté šatničky, kde mi Václav diktuje podle svých poznámek text provolání Občanského fóra. Vyťukávám ho na psacím stroji na hlavičkový papír Divadla na Vinohradech, pod které tehdy Činoherní klub patřil.

Večer před 20. hodinou se začali scházet v Činoherním klubu – aniž to někteří sami tušili – zakládající členové Občanského fóra. Na jevišti divadla byla scéna ke Gogolově hře Hráči, kterou mělo tehdy divadlo na repertoáru.

Dramatik a režisér večera i pozdějších událostí se chopil velení. Na pódium jsme rozestavili do půlkruhu židle. Saša Vondra dostal za úkol vystoupit na pódium a postupně tam pozvat některé lidi z publika. Společnost to měla být co nejpestřejší. Nakonec tam byli chartisté Václav Havel, Václav Malý, Dana Němcová, Radim Palouš a další. Vedle nich usedli představitelé nezávislých iniciativ: Rudolf Battěk za HOS, Jana Petrová za Nezávislé mírové sdružení, Věněk Šilhán z Obrody, studenti Dan Větrovský a Ondřej Trojan, herci Jiří Bartoška, Josef Kemr, Petr Čepek, Michael Kocáb za iniciativu Most, horník Milan Hruška, Jiří Křižan za Několik vět, ústřední tajemníci dvou politických stran Národní fronty Jan Škoda (Československá strana socialistická) a Bohumil Svoboda (Československá strana lidová). Spolu s nimi dokonce dva řadoví členové KSČ – Jan Obržálek z Matematicko-fyzikální fakulty a režisér Jiří Svoboda (pozdější předseda KSČM).

Celé setkání mělo začít písničkou. Vladimír Merta zahrál a zazpíval a vzrušené jednání mohlo začít. Václav Havel přečetl prohlášení a zapracoval do svého textu připomínky diskutujících. Narodilo se Občanské fórum a jeho úvodní provolání.

Ještě v noci jsem výsledný text telefonoval do Svobodné Evropy v Mnichově, Ivanu Medkovi do Vídně a do ČTK v Praze.

Zpět na začátek Předchozí záznam Následující záznam

Copyright © 2019 – 2020, Deník revoluce, Všechna práva vyhrazena |