search-web

středa 20. prosinec 1989

20/12/89 Cesta Košice, Prešov
0:00
0:00

Útržky různých privátních hovorů o situaci, o vydání Dálkového výslechu a dalším programu (Kňažko, Havel, Hanzel) / 5:55 útržky rozhovorů během oběda v Košicích se zástupci Občanského fóra Košice o situaci, o volbě prezidentem na půl roku, překladech divadelních her, pobytech na Slovensku (Havel, Hanzel a další)

20/12/89 Cesta Košice, Prešov
0:00
0:00

Veřejné shromáždění ve sportovní hale v Prešově / 0:00 úvod a představení delegace: Václav Havel, Milan Kňažko, Vladimír Hanzel, Alexandr Vondra, Miroslav Kvašňák, Pavel Kačírek. Úvodní slova Milana Kňažka a Václava Havla a jejich otázky občanů / 8:15 minuta ticha za obětí masakru v Rumunsku / 9:40 vztah Čechů a Slováků / 11:40 víra Václava Havla

20/12/89 Cesta Košice, Prešov
0:00
0:00

Pokračování veřejného shromáždění ve sportovní hale v Prešově / odpovědi Václava Havla, Milana Kňažka a Saši Vondry na otázky občanů: 0:00 rodinný původ Václava Havla a propaganda proti Václavu Havlovi / 1:05 činnost Václava Havla po roce 1968 / 1:35 lidská práva a nový právní řád / 3:15 národnostní menšiny / 5:00 občanské iniciativy a vztah OF-VPN v budoucnu / 8:55 vyšetřování zásahu na Národní třídě / 13:50 postavení pracujících / 17:35 záruky demokracie v případě volby Václava Havla prezidentem / 18:30 zkrácení vojenské základní služby / 21:05 volba prezidenta na pětileté období / 22:50 zdroj odvahy k odporu proti totalitě / 22:45 konfiskace majetku členů KSČ / 25:30 cikánská otázka / 27:30 osud Stanislava Devátého / 28:50 vztah Havel-Dubček.

20/12/89 Cesta Košice, Prešov
0:00
0:00

Pokračování veřejného shromáždění ve sportovní hale v Prešově / odpovědi Václava Havla, Milana Kňažka a Saši Vondry na otázky občanů: 0:00 vztah Havel-Dubček / 2:35 KSČ proti VPN na pracovištích / 4:10 pomoc Rumunsku / 7:40 spolupráce s Michaelem Kocábem / 9:25 vypuštění slova socialistická z názvu státu / 10:50 vyšetření pozvání sovětských vojsk v roce 1968 / 11:30 možný zákaz spisovatelů publikujících po roce 1968 a nátlak na Čestmíra Císaře ve věci kandidatury na prezidenta republiky / 14:00 slovo socialismus / 17:00 odmítnutí pomsty vůči členům KSČ / 19:15 pobyt sovětských vojsk v Československu / 21:15 oprava textu slovenské hymny / 22:30 závěr / 28:40 státní hymna.

20/12/89 Cesta Košice, Prešov
0:00
0:00

0:00 rozhovor Václava Havla pro prešovské místní noviny

20/12/89 Cesta Košice, Prešov
0:00
0:00

Útržky různých privátních hovorů během cesty z Prešova do Košic (Havel, Hanzel, Kňažko).

20/12/89 Cesta Košice, Prešov
0:00
0:00

Veřejné shromáždění, balkón státního divadla v Košicích / 0:00 úvod / 3:50 státní hymna / 5:45 přivítání a představení delegace: Václav Havel, Milan Kňažko, Vladimír Hanzel, Miroslav Kvašňák / 8:10 úvodní slovo Milana Kňažka / 13:25 projev Václava Havla / 26:40 závěr / 30:30 státní hymna.

20/12/89 Cesta Košice, Prešov
0:00
0:00

0:00 cesta autem na košické letiště / 0:35 rozhovor Václava Havla pro americkou televizi CBS (anglicky) v letadle z Košic do Prahy / 2:50 debata po návratu na téma situace v Rumunsku, hodnocení cesty do Košic a Prešova a domluva dalšího postupu ve Federálním shromáždění (Havel, Kvašňák, Vondra, Hanzel, Bok).

20/12/89 Příprava volby prezidenta, FS
0:00
0:00

Schůzka vedoucího kanceláře Federálního shromáždění, vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Františka Šaldy a Jiřího Křižana a Zdeňka Jičínského, zástupců Václava Havla o průběhu volby prezidenta republiky.

20/12/89 Příprava volby prezidenta, FS
0:00
0:00

Pokračování schůzky vedoucího kanceláře Federálního shromáždění, vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Františka Šaldy a Jiřího Křižana a Zdeňka Jičínského, zástupců Václava Havla o průběhu volby prezidenta republiky.

Předseda federální vlády Marián Čalfa a ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier odletěli do Moskvy. Jednali tam s předsedou sovětské vlády Valerijem Ryžkovem. Čalfa se setkal také s nejvyšším sovětským představitelem Michailem Gorbačovem. Československý zahraniční ministr se dohodl se svým sovětským protějškem Eduardem Ševardnadzem na zahájení rozhovorů o odsunu sovětských jednotek z Československa.

Václav Havel rovněž zamířil na východ. Od domu na Engelsově nábřeží jsme odjížděli ve tři čtvrtě na šest, letadlo odlétalo z Ruzyně v 7.50. Pravidelná linka letěla do Košic s mezipřistáním v Bratislavě. Na bratislavském letišti se měla uskutečnit krátká schůzka s Alexandrem Dubčekem, na niž měl přijet i tehdejší místopředseda Federálního shromáždění Jozef Stank. Po přistání jsme zjistili, že Dubček v salonku není. Slovenská strana zajistila auta, kterými nás poněkud zběsilou jízdou dovezla do Vlčkovy ulice, kde Dubček bydlel. Přijal nás mile, hlas měl stále ochraptělý. Jako pokaždé po chvilce manévrování souhlasil s tím, že se Havel stane prezidentem a on předsedou federálního parlamentu. Rozhovor jsem i tentokrát nahrával na magnetofon. Další šílenou jízdou jsme se vrátili na letiště. Přidal se k nám Milan Kňažko, odlétali jsme s mírným zpožděním po deváté hodině.

Z košického letiště jsme zamířili do Východoslovenských železáren. Návštěva byla zpočátku poněkud tristní. Havlovi nabídli ochrannou přilbu, kterou odmítl. Kráčel kolem vysokých pecí neprodyšně obklopen hradbou lidí v montérkách, do nichž se oblékli vedoucí pracovníci závodu. Dělníky drželi ve značné vzdálenosti. Havel chvíli poslouchal povídání generálního ředitele železáren o tom, jak podnik plní plán osmé pětiletky a jaké má při tom těžkosti. Na to ovšem Havel příliš zvědavý nebyl. Navíc se aranžmá nápadně podobalo předlistopadovým obrázkům v novinách a televizi po návštěvě vysokých stranických a státních představitelů, kteří „zavítali mezi pracující, aby se seznámili s jejich problémy“. Bylo evidentní, že i dělníci by se rádi k Havlovi dostali. Podařilo se jim prodrat blíž, Havel se vyprostil z krunýře úředníků a vyrazil k nim. Jejich nadšení neznalo konce. Vyjadřovali mu podporu a velkou přízeň.

Po obědě v Košicích jsme se vydali připravenými auty do Prešova. Václav Havel, já, Saša Vondra, Mirek Kvašňák a Pavel Kačírek z Originálního Videojournalu, který naši cestu zaznamenával na kameru. Rovněž jel s námi Michal Ningr, Havlův věrný osobní strážce, civilista s výcvikem v džudu. Václava Havla začal chránit brzy po vzniku OF a vydržel u něho s krátkou přestávkou až do konce Václavova života.

V Prešově na nás čekalo v natřískané sportovní hale ohromné množství lidí. Havel vyzval přítomné k minutě ticha k uctění zraněných lidí v Rumunsku. Poté odpovídal na dotazy z publika. Otázky přicházely písemně, my jsme je rychle třídili podle témat a posouvali po stole směrem k Milanu Kňažkovi. Ten celý mítink moderoval a na některé otázky sám odpovídal. Občas se dostal ke slovu Saša Vondra. Na dotaz, jak vidí budoucnost Občanského fóra, Havel odpověděl:

Pokud jde o OF, tak v tuto chvíli mohu těžko odhadovat, jaké bude jeho postavení po svobodných volbách. Nicméně do svobodných voleb se mi zdá, že OF bude nezávislá iniciativa, která doporučuje nebo podporuje různé společenské skupiny a politické strany, které budou do svobodných voleb vstupovat. Jiné politické síly nepodpoří či k nim zaujme indiferentní vztah. Rozhodně se ale OF nezformuje v předvolebním období do politické strany.

Jiná otázka zněla: „Aká bude záruka demokracie, ak budete za prezidenta zvolený, pán Havel?“

Zárukou demokracie stěží může být jeden jediný člověk, byť by byl v nejvyšším úřadě. Záruky demokracie musí být v celém souboru zákonů, v celém politickém klimatu, v mezinárodních vztazích, a především a hlavně ve vědomí každého z nás.

Na dotaz „Ako by sa dalo pomôcť rumunským ľuďom?“ Václav Havel na mítinku odvětil:

Už asi před dvěma nebo třemi lety Charta 77 jako první vyzvala evropskou veřejnost k mezinárodnímu dni solidarity s rumunským lidem. Bylo to ještě v době, kdy Rumunsko nepřišlo do módy, kdy se nezačalo v Evropě ještě vědět a mluvit o Ceaușeskově plánu zbuldozerizování jeho země. My jsme na to Rumunsko mysleli trvale a permanentně, a nyní, kdy budeme mít pravděpodobně větší vliv na československou politiku, budeme moci dělat i více pro Maďary a Rumuny na území Rumunska.

Já vám za sebe a osobně mohu říct, že kdyby mne Federální shromáždění zvolilo prezidentem této republiky, tak bych ihned tentýž den věnoval na pomoc zraněným v Rumunsku tři sta padesát tisíc, které stojí recepce na oslavu volby nového prezidenta. Pokusil bych se zajistit, aby tyto peníze dostali skutečně ti, jimž jsou určeny, a nezůstaly za Drákulovými nehty. A tentýž den bych zbavil pana Ceaușeska všech státních vyznamenání, která v Československu dostal.

Lidé v Prešově ocenili Havlovo bezprostřední a neformální vystupování i jeho smysl pro humor, na jaký nebyli u státních představitelů zvyklí. Setkání ve sportovní hale ukončil společný zpěv československé státní hymny.

Z Prešova jsme jeli zpátky do Košic. Košické hlavní náměstí bylo zcela plné. Při vystupování z auta před Státním divadlem lidé skandovali: „Havel na Hrad! Havel na Hrad!“ Řečníci mluvili z balkonu divadelní budovy. Začátek i konec setkání orámoval společný zpěv československé hymny. Atmosféra byla úžasná a troufám si říct, že takovou jsme nikdy předtím ani potom nezažili. Tentokrát vyzval k minutě ticha za trpící v Rumunsku Milan Kňažko. Václav Havel zopakoval, že po svém případném zvolení má v úmyslu zrušit recepci na Hradě a věnovat ušetřené peníze obětem masakru v Rumunsku. Slíbil Košičanům, že Alexander Dubček bude mít v nově se rodícím demokratickém Československu důstojné postavení. V podstatě neřekl nic zvláštního, víceméně zrekapituloval průběh naší návštěvy na východním Slovensku. Ale sklízel neutuchající ovace, jako by už byl prezidentem. V centru kraje, který byl podle Jána Budaje „baštou kandidatury Alexandra Dubčeka“.

Krátce po osmé hodině večerní jsme odlétali. Na palubě letadla vládla veselá a uvolněná atmosféra. Spolucestující byli velmi překvapeni, když zjistili, kdo s nimi letí. Dávali Václavu Havlovi k podpisu všechno možné včetně občanských průkazů. Havel chvíli vzdoroval, že je to úřední listina a že do ní může zapisovat jenom pověřená osoba. Posléze ustoupil, a nejenže se do občanek podepisoval, ale k podpisu jsme přidávali čerstvé razítko Občanského fóra, které jsem vezl s sebou.

Při hodnocení naší návštěvy na východním Slovensku jsme se shodli na tom, že to byl obrovský úspěch. Bez přehánění by se mohla tato cesta označit jako triumfální. Ukázalo se, že sýčkování bratislavské VPN o východním Slovensku jako o dubčekovské baště bylo mylné. A jelikož návštěvu v Košicích natáčela a vysílala Československá televize, muselo být i skeptikům jasné, že Václav Havel má velkou podporu také na Slovensku.

Doma pozdě v noci jsem zjistil, že kazetu, na níž jsem nahrával bratislavské setkání s ochraptělým Alexandrem Dubčekem, jsem omylem přemazal nahrávkou prešovského mítinku. Škoda.

V tomtéž dni se v budově Federálního shromáždění konala komorní schůzka, kde se domlouvaly náležitosti související s volbou prezidenta. Tedy samotný ceremoniál, okruh pozvaných hostů, průběh přijímání gratulací po volbě. Hovořilo se i o tom, že Václav Havel odmítá pořádat po volbě slavnostní recepci. Schůzky se účastnil vedoucí Kanceláře prezidenta republiky František Šalda spolu s vedoucím kanceláře Federálního shromáždění. Budoucí hlavu státu zastoupili Jiří Křižan a Zdeněk Jičínský.

Pražské nakladatelství Melantrich vydalo knihu Václava Havla Dálkový výslech. Ta vyšla na tehdejší dobu v rekordním čase – výroba trvala pouhých devět dní.

Povstalci ovládli Temešvár a protesty se rozšířily do dalších rumunských měst. V Kluži střílela armáda do demonstrantů a zastřelila dvacet šest lidí. Další mrtví byli ve městě Sibiu. Stále víc vojáků přebíhalo na stranu Ceauşeskových odpůrců.

Před velvyslanectvím Rumunské socialistické republiky v Praze v Nerudově ulici demonstrovalo po šestnácté hodině několik set občanů proti krutostem, které v agonii páchal diktátorský režim Nicolaue Ceauşeska na vlastním lidu.

Zpět na začátek Předchozí záznam Následující záznam

Copyright © 2019 – 2024, Deník revoluce, Všechna práva vyhrazena |