search-web

úterý 21. listopad 1989

FotoFoto

Ráno se v bytě Václava Havla sešli jeho blízcí spolupracovníci, po deváté hodině dorazili Kocáb a Horáček a informovali o svém setkání s premiérem Adamcem. Předseda vlády je ochoten delegaci OF přijmout, ovšem bez Václava Havla. Jan Ruml souhlasil s Václavovým návrhem, že půjde na jednání místo něj.

Poté jsme se přemístili do budovy Mánesa nedaleko Havlova bytu na jednání výboru OF. Většina podpořila názor, že pokud by se měla schůzku s premiérem konat bez Václava Havla, má ji OF odmítnout.

Odpoledne jsme vyrazili do Strakovy akademie, sídla federální vlády. Jan Ruml, Martin Mejstřík, Jiří Bartoška, Václav Havel, Rudolf Battěk a Pavel Bergmann. Na schodech budovy čekal Oskar Krejčí, poradce premiéra. Šel předsedovi vlády vyřídit požadavek OF, že bez Václava Havla OF jednat nebude, a vrátil se s informací, že Ladislav Adamec trvá na původní podmínce. Vznikla patová situace, kterou zvrátil Havel. Podle něj by jednání mělo proběhnout i bez jeho osobní přítomnosti. Namítal, že opakovaně vyzýváme k dialogu moci s opozicí, a v okamžiku, kdy je začátek dialogu na spadnutí, trváme na podmínce, že bez Havla začít nemůže. Nechtěl, aby se to celé zadrhlo na jeho osobě. Jan Ruml Havlovy argumenty chápal, zároveň se však cítil zavázán usnesením výboru OF. Nakonec ho Havel přemluvil, takže „nulté“ jednání s premiérem Adamcem proběhlo.

Nebylo to ovšem jednání vlády s Občanským fórem. Proti předsedovi vlády seděl podivný mix: vedle delegovaných představitelů OF zde byl i předseda a místopředseda Městského výboru SSM v Praze, předseda komunistů z Filozofické fakulty a jiní.

S Rudolfem Battěkem, Pavlem Bergmannem a Václavem Havlem jsme čekali před budovou vlády. Přecházeli jsme tam a zpět, bylo dost chladno. Napadlo nás zaklepat na boční vchod, kde nás pustili dovnitř. Ohřáli jsme se, dokonce nám nabídli teplý čaj.

Po skončení jednání jsme se od účastníků dozvěděli, že premiér slíbil, že proti demonstrujícím občanům a stávkujícím studentům nezasáhne bezpečnost ani armáda. Hovořil rovněž o připravovaných změnách ústavy a o zamýšlené přestavbě vlády. Jan Ruml předal premiérovi seznam politických vězňů s požadavkem, aby byli okamžitě propuštěni, a přidal další požadavky OF. Předseda vlády žádal o ukončení studentské a divadelní stávky. Z tohoto „nultého“ jednání bohužel nebyl pořízen žádný záznam.

V Galerii U Řečických proběhla další schůzka OF. Dospěla k jednoznačnému stanovisku, že stávka nekončí. OF naopak na všech svých požadavcích včetně generální stávky vyhlášené na 27. listopadu trvá a v tiskovém prohlášení sdělilo, že schůzku nepovažuje za zahájení dialogu, nýbrž pouze za předběžné informativní jednání.

Redaktor Svobodného slova Petr Kučera oznámil, že se mu podařilo sehnat klíče od balkonu v budově Melantrichu. Před čtvrtou hodinou jsme se vydali z Galerie U Řečických Vodičkovou ulicí směrem k Václavskému náměstí. Jelikož náměstí už bylo dost plné, čekal nás Petr Kučera v ulici V Jámě, u vchodu do pasáže paláce U Nováků. Vedl nás přes pasáž Lucerny až k Rokoku a odtud průchodem do budovy Melantrichu. Cestou John Bok, ze kterého se stal šéf ochranky Václava Havla, žádal lidi v pasáži, aby ustoupili, a více či méně jemně klestil průchod. Poněkud dramatický vstup na balkon opět podrobně popsala novinářka Irena Gerová ve své knize Vyhrabávačky. Stručně řečeno, v redakci Svobodného slova se šéfredaktor nejprve zamkl ve své kanceláři, posléze se pochlapil, odemkl a smířil se s tím, že má na své půdě skupinku bývalých ztroskotanců a samozvanců. Drobná komplikace nastala při vstupu do Lidového nakladatelství, kterému balkon patřil. Ředitel nakladatelství se ze všech sil držel rámu dveří a blokoval průchod k balkonu. Po krátkém vyjednávání jej Stanislav Milota nekompromisně odsunul stranou a cesta na balkon byla volná.

Václav Malý uvedl jako prvního řečníka za OF Václava Havla.

Vážení přátelé, já jsem spisovatel, nikoli táborový řečník. Promluvím proto jen velmi krátce. Mám k tomu ještě druhý dobrý důvod. Mám starost, zda nám někdo nevypne elektrický proud. Občanské fórum, o němž se zmínil Václav Malý, je zamýšleno jako okamžitá a prozatímní reprezentace kriticky smýšlející veřejnosti. Může se k němu spontánně přidat kdokoli, a kdokoli se cítí být jeho členem, je jeho členem. Nemá žádné registrované členy, není to žádná organizace. Kterýkoli koncert, představení, kterékoli shromáždění se může přihlásit za jeho členy, pakliže souhlasí s jeho úvodním provoláním, které tady bude přečteno. A na závěr svého projevu bych vám rád řekl jednu dobrou zprávu. Že delegaci tohoto nezávislého Občanského fóra dneska odpoledne přijal předseda vlády a že můj vzácný kolega a přítel, herec Jiří Bartoška, který v této delegaci byl, vás nyní bude informovat o obsahu jejího jednání s předsedou vlády. Děkuji vám.

Na zcela zaplněném náměstí vypukl jásot. Na závěr prvního vystoupení z balkonu zazpívala Marta Kubišová a s ní celé náměstí československou státní hymnu.

Havlova obava, že nám vypnou elektrický proud, byla namístě. Ozvučení, které by stačilo rockové kapele ve velkém sále Lucerny, bylo na Václavské náměstí nedostatečné. Navíc se shromáždění snažil rušit tajemník Městského výboru KSČ v Praze Miroslav Štěpán z městského signalizačního systému, který měl pod palcem. Havel v obavách, že není slyšet, do mikrofonu hlasitě křičel.

Poté sepsal Václav Havel v prozatímním centru OF text společného dopisu americkému prezidentu Georgi Bushovi a předsedovi nejvyššího sovětu Michailu Gorbačovovi.

Dalším Havlovým textem jen mírně připomínkovaným přítomnými zástupci OF byl telegram opozičním občanským hnutím okolních socialistických států.

Večer mi telefonoval Ladislav Kantor. Přišel odpoledne na domluvenou organizační schůzku původně zamýšlené manifestace signatářů výzvy Několik vět a marně čekal, nikdo kromě něho se nedostavil. Úplně jsem na schůzku zapomněl! Řekl jsem mu, že v nové situaci příprava akce, která měla proběhnout 10. prosince, pozbyla smyslu. Pozval jsem ho na další den do Galerie U Řečických, kde budeme realizovat náš původní plán v pozměněných podmínkách, a požádal ho, aby se pokusil sehnat lepší ozvučení manifestace, než jsme měli zatím k dispozici.

Zpět na začátek Předchozí záznam Následující záznam

Copyright © 2019 – 2024, Deník revoluce, Všechna práva vyhrazena |