pondělí 27. listopad 1989
V časných ranních hodinách jezdili po Praze i jinde příslušníci StB a vylepovali plakáty, které dehonestovaly Václava Havla a další a hovořily o nové totalitě představované Občanským fórem. Získali jsme seznam poznávacích značek jejich aut a ověřili si, že se jedná o vozy ministerstva vnitra. Další podobné plakáty měly za úkol vnést rozkol mezi OF a stávkující studenty. Dosluhující režim se stále nevzdával, snažil se situaci zvrátit. Jeho nervozita v den, kdy měla proběhnout generální stávka, dosáhla vrcholu.
Václav Havel s ohledem na nesoulad mezi OF a studenty navrhl, aby pondělní manifestace byla zároveň poslední. Další by se svolala až v případě nezbytnosti.
Stávka vypukla přesně podle plánu ve dvanáct hodin a stávkovalo se všude. Na většině pracovišť dvě hodiny, v nepřetržitých provozech, u záchranné služby nebo v nemocnicích jenom symbolicky několik minut. Ale i tam se stávkující personál shromáždil před budovami svých pracovišť. Štáby Československé televize zaznamenaly průběh stávky ve všech koutech naší vlasti. Informační blokáda byla prolomena, televize – hlavní nástroj propagandy – byla najednou na naší straně.
OF stávku předem označilo jako „neformální referendum o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti“. Výsledek předčil veškerá očekávání. Do stávky se zapojilo víc než osmdesát procent všech v té době pracujících lidí. Hlavní hesla generální stávky – „Konec vlády jedné strany“ a „Svobodné volby“ – představovala těžkou porážka režimu, který víc než čtyřicet let tvrdil, že reprezentuje vládu pracujícího lidu. Ukázalo se, že nereprezentuje prakticky nikoho.
Dvě hodiny po skončení generální stávky proběhla již sedmá manifestace. Vrátila se zpět na Václavském náměstí a oproti předešlým shromážděním měla odlehčenější charakter. Občanské fórum vyhlásilo konec každodenních demonstrací a začátek etapy politického dialogu se státní mocí, který započal předchozího dne.